chytání penalt: jak vědá pomáhá zvyšovat úšpěšnost chycení pokutových kopů
výzkum
12.6.2018
Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak se nejlepší brankáři, jako je Manuel Neuer nebo Gianluigi Buffon, rozhodují, jakou stranu brány si vyberou pro svůj zákrok při penaltovém kopu?
Od chvíle, kdy byly první penaltové kopy zavedeny do pravidel fotbalu v roce 1891, se odborníci, trenéři a příznivci fotbalu dohadují nad tím, jak je možné, že někteří brankáři jsou při chytání penalt úspěšnější nežli jiní. Samotná odpověď na to rozhodně není jednoduchá a dle nejnovějších výzkumů se ukazuje, že vybrat si jen správnou stranu branky pro zákrok opravdu nestačí. Studie, která o této specifické činnosti pojednává byla publikována v německém časopise „Springers Hournal od exercise and Sport research“ pod vedením Johna Vad Der Kampe.
Doba, kterou brankář potřebuje k tomu, aby se dostal do správného prostoru pro zákrok bývá vyšší nežli čas, který má k dispozici. Od okamžiku kopnutí míče má brankář jen půl sekundy na to, aby stihl zareagovat a rozhodnout se, jakou stranu si pro zákrok vybrat. Dalších zhruba 0,6 sekundy trvá průměrnému brankáři, aby se dostal na jednu či druhou stranu k tyči. Pokud skáče k jednomu z horních rohů je tato doba již téměř celou vteřinu. Zůstává tak jen nepatrný zlomek času k tomu, aby brankář byl schopen vnímat a vyhodnocovat vizuální vjemy a dokázal vyhodnotit trajektorii míče a jeho letový vzor. Přestože právě všechny tyto aspekty jsou klíčové pro úspěšnost při zákroku.
V této studii se Van Der Kamp se svým týmem zabývá zpracováním nového modelu, ve kterém se zohledňují všechny aspekty zahrnující proměnné, které jsou potřebné nejprve k úspěšnému kopnutí pokutového kopu a následně i k reakci brankáře na takto provedený kop. Jejich kontrolní model je založený na záznamu všech překážek, které musejí být překonány pro úspěšné provedení zákroku. Jsou zde zahrnuty aspekty rychlosti bočního skoku, velikost a rozsah potřebné síly k provedení bočního zákroku. Dle Van Der Kampa se bývalý výzkum zabýval výhradně tím, jak si brankáří vybírají stranu, na kterou provedou zákrok na základě činnosti hráče před a během kopu. Většina těchto studií byla zpracovávána analýzou pohybových vzorců brankářů (za využití technologií pro záznam a analýzu biomechanického pohybu), a toho, jak reagují při sledování videozáznamu, aniž by museli provést vlastní boční zákrok. Na základě těchto výzkumů bylo doporučováno, aby se brankář vždy zaměřoval na specifické vizuální vnímání hráče při rozběhu těsně před kopem a během kopnutí do míče.
Právě z důvodu, že v těchto předchozích výzkumech nebylo vyžadováno, aby brankář prováděl zákrok samotný, je v této nové studii zdůrazňováno, že nejsou k dispozici rozhodně všechna data potřebná k pochopení toho, jak si brankář volí to, jakou stranu si pro zákrok vybere, v jaké výšce jej provede a co vše vede k úspěšnému chytání penaltových kopů. Dle Van der Kampa je velmi důležité tyto jednotlivé prvky odhalit tak, aby v budoucnu bylo možné dokázat co nejefektivněji analyzovat hráče provádějící pokutový kop a zvýšit tak šance na úspěšný zákrok brankáře.
„Brankáři mohou také využít dalších informací, které jim mohou pomoci při správné volbě zákroku, pokud čelí konkrétnímu hráči“ dodává Van der Kamp. Jako příklad ukazuje německého brankáře Hesa Lehmanna, který disponuje slavným seznamem, ve kterém je uvedena charakteristika kopů jednotlivých hráčů a on díky tomu mohl správně rozpoznat, nejen kam s největší pravděpodobností hráč bude kopat, ale také to, jak správně zákrok načasovat, či do jaké výšky a vzdálenosti boční zákrok provést.
„Argumentujeme tím, že brankáři při penaltových situacích by měli být schopni regulovat své akce a udržet vnímání pro co nejlepší vyhodnocení toho, jakou formou zákrok provést.“ Tento pohled na věc podporuje individuálně přizpůsobené intervence, které jsou obzvláště mezi elitními hráči. Těším se na dalšá výzkum a analýzu, která by nám pomohla ověřit tento model.
- John van der Kamp, Matt Dicks, Jose Antonio Navia, Benjamin Noël. Goalkeeping in the soccer penalty kick. German Journal of Exercise and Sport Research, 2018; DOI: 10.1007/s12662-018-0506-3