6.11.2017
DDD neboli GDA (z anglického Guideline Daily Amounts), RDI (Reference Daily Intake) či v minulosti RDA (Recommended Dietary Allowance). Všechny tyto zkratky označují to stejné, a sice doporučené množství určitých nutričních látek, které by měl člověk denně přijmout, aby byl jeho organizmus schopen správně fungovat a prospívat. Je to ale skutečně pro každého stejné?
Veškeré tyto zkratky a hodnoty jsou výsledkem mnoha vědeckých studií o fyziologických potřebách organizmů průměrných zdravých jedinců. Jedná se tedy o hodnoty, které by dle těchto výzkumů měly pokrýt potřeby organizmu většiny (asi 98%) jedinců, bez ohledu na jejich zdravotní stav, věk či pohlaví. Tyto hodnoty je však možné interpretovat různými způsoby, a proto se mohou v jednotlivých zemích lišit.
Pouze v případě tuků (jako zdroje energie) jsou optimální hodnoty denní dávky v podstatě jednotné. Tukem se doporučuje hradit třetina energie těla (z toho by měla být asi jenom desetina nasycené mastné kyseliny).
Na obalech potravin
DDD je podstatná také pro výrobce potravin, kteří musejí na obalech uvádět nejen obsah konkrétní látky (například v gramech na 100 gramů), ale také právě její vztah k doporučené denní dávce jednotlivých látek.
Pokud není dostatek informací nebo výzkumů ke stanovení přesné hodnoty, doporučuje se maximální bezpečné množství dané látky. To znamená, bezpečné množství látky pro jakousi neuchopitelnou „průměrnou“ populaci. Zdravý selský rozum ale radí, že bude pravděpodobně jiná potřeba všech živin například dítěte nebo kojící matky v domácnosti a řekněme fyzicky pracujícího muže středního věku. Tyto údaje jsou tedy spíše rámcovými doporučeními. Individuální potřeba jednotlivých živin je závislá na obrovském množství faktorů.